Integrovaný dopravní systém
Integrovaný dopravní systém (IDS) představuje
efektivní způsob , jak využít přednosti jednotlivých druhů dopravy a zajistit
moderní veřejnou hromadnou osobní dopravu .Jedním z jeho hlavních cílů je
zabezpečit dopravní obslužnost vymezeného území v požadované kvalitě.
IDS a jeho dekompozice Každý systém, tedy i IDS, je složen z podsystémů.
Proto je důležité u jednotlivých podsystémů a jejich dílčích složek definovat
základní obsahovou náplň, ošetřit vzájemné vnitřní vazby a stanovit výsledné
koncepční řešení, které umožní komplexní fungování celého systému.
Organizační podsystém Tento podsystém zahrnuje legislativní ošetření
vzniku a provozu IDS, územní vymezení jeho činnosti, vytvoření organizační a
řídící struktury a definování provozních podmínek.Legislativní předpisy ČR
vymezují právní poměry pro procesy probíhající v rámciIDS. Jedná se nejen o
vnitřní vztahy, ale jde i o působnost IDS na okolí. Zásadním problémem je však
absence podmínění realizace zákonných ustanovení o plnění závazků veřejné služby,
zejména úhrady prokazatelné ztráty dopravcům vytvořením systému koordinované
dopravy jakým IDS je. Tento stav zapříčiňuje možnost dotování konkurující si
dopravy, a tím i neopodstatněných souběhů a současná platná legislativa též
nezná postihy za neplnění zákonných ustanovení o propojení drážní a linkové
dopravy. V rámci integrace do Evropské unie je tedy třeba přistoupit také k
přejímání legislativních ustanovení EU, kde součástí je nejen doporučení na
zřízení dopravních svazů, ale i sankce při realizacineoprávněných souběhů
různých doprav a zavedení kritérií kvality (jako příklad lze uvést Zákon o
veřejné regionální dopravě a dopravě na krátké vzdálenosti - Rakousko).
V rámci vymezeného území IDS integruje činnost:
- jednotlivých druhů dopravy,
- jednotlivých dopravců zapojených do systému,
- orgánů veřejné správy (krajské úřady, okresní úřady, magistráty, obecní
úřady, sdružení měst a obcí).
Organizační a řídící struktura IDS představuje architekturu a
hierarchické uspořádání. Definuje kompetence a odpovědnosti jednotlivých
úrovní. Vlastní model IDS může být:
- dvouúrovňový - klasický smluvní vztah mezi objednavatelem dopravního
výkonu a dopravcem nebo dopravci. (V našich podmínkách se ukázal jako málo
účinný.);
- tříúrovňový - jedná se o doplnění dvouúrovňového modelu o organizátora
IDS. Jeho úlohou je smluvně zabezpečovat realizaci dopravních výkonů v
požadovaném rozsahu a kvalitě s ohledem na ekonomické možnosti.S přihlédnutím k
zahraničním zkušenostem lze doporučit právě tento model.
Další náplň organizační a řídící struktury IDS spočívá ve vytvoření smluvních
vztahů mezi zúčastněnými subjekty. K uvedeným smluvním vztahům patří dle [2]:
Deklarace IDS regionu, Smluvní přepravní podmínky, Dohoda o vzájemném uznávání
integrovaných jízdních dokladů, Smlouva o zajištění financování organizátora
IDS a rozvoj IDS, Smlouva o spolupráci a koordinaci, Smlouva o plnění závazku
veřejné služby pro zajištění základní dopravní obslužnosti, Smlouva o plnění
závazku veřejné služby pro zajištění ostatní dopravní obslužnosti a další
smlouvy ošetřující problematiku IDS. Provozní podmínky vymezují
problematiku vlastního provozu. Důležitou činností v této oblasti je efektivní
spolupráce dispečerského řízení jednotlivých dopravců při operativním řešení
odchylek od jízdních řádů a řešení mimořádností v dopravním provozu.
Informační podsystém
Úlohou tohoto podsystému je definovat, jaké informace, v jakém rozsahu a v
jakém časovém intervalu sledovat s ohledem na jejich využití. Cílem je
zajištění aktuálních, relevantních a dostupných informací pro:
a) zákazníky (cestující),
b) dopravce (provozovatele dopravy v rámci IDS),
c) organizátora dopravy,
d) orgány veřejné správy.
Jedná se o vytvoření stavebnicového informačního systému, který poskytne
informace pro všechny podsystémy sdružené v rámci IDS a také informace zájemcům
ze svého okolí. Zde je vhodné využít internetové sítě, systémů GPS a sítě
mobilních telefonů GSM.
Dopravní podsystém
Dopravní podsystém zahrnuje oblasti průzkumu přepravního trhu, dopravní
infrastruktury, technické základny a vlastní technologii dopravy. Z pohledu
kvality musí být na základě marketingového přístupu k trhu zodpovězeny otázky:
Pro koho má být doprava zabezpečena? Jaká jsou místa zdrojů a cílů přepravy ?
Pro kolik zákazníků bude přeprava realizována? Jedná se tedy o zjištění
požadavků zákazníků a vyhodnocení statistických informací o přepravních
požadavcích a poptávce po přepravě požadované, skutečné . Potenciální
poptávku je třeba zjistit přímo u potenciálních zákazníků. Pozornost je
potřebné zaměřit zejména na školy a firmy a dále zákazníky dnes využívající
individuální, především automobilovou dopravu, kteří jsou zdroji největší a
relativně pravidelné poptávky. Skutečnou poptávku lze zjistit z odbavovacích
systémů pro cestující. V autobusové dopravě jsou to elektronické pokladny pro
tisk a výdej jízdenek a zařízení vedoucí záznamy o pohybu cestujících při
nástupu a výstupu do dopravního prostředku (tzv. systém chek in - check out). V
případě železniční dopravy je to elektronický výdej (cca 80% všech jízdních
dokladů, kde jsou výstupy z jednotlivých výdejen zpracovány a jednotlivé jízdní
doklady "položeny" na trať) u jízdenek vydaných mimo elektronický
systém a bezplatné přepravy a v případě městské hromadné dopravy je zjišťování skutečné
poptávky náročnější. Jednou z možností je instalovat zařízení vedoucí záznamy o
pohybu cestujících. Další možností je provádění přepravních průzkumů přímo v
dopravních prostředcích a na zastávkách. Je však nezbytné z důvodu
objektivnosti zajistit nezávislost a nezaujatost osob, které provádějí průzkum.
Dále tento průzkum vést jednak na zastávce a jednak v dopravním prostředku a
následně porovnat. Důležité je dosáhnout co nejvyšší přesnosti a tím
hodnověrnosti průzkumu, který je následně podkladem pro změny v organizaci
dopravy. Zjištění budoucích přepravních proudů při časové a prostorové
návaznosti uvedených druhů dopravy může být rovněž poměrně složité, neboť dosud
fungují tyto systémy izolovaně.
Dopravní infrastruktura zahrnuje pasportizaci pozemních komunikací, drah
(dopravní sítě) a výpravních bodů. V případě dopravní sítě je vhodné využít
digitálních map území (DMÚ). S využitím výpočetní techniky lze na jednotlivých
vrstvách digitálních map znázornit kromě stávajícího stavu i mimořádné události
a následně modelovat jejich řešení (např. náhradní autobusová doprava). V
případě výpravních bodů je žádoucí mít k dispozici následující údaje:
- evidenční číslo,
- název zastávky (používat jednotný název téže zastávky všemi dopravci),,
- technický plán,
- schématický plán (přístup, nástupiště, uspořádání výpravní budovy, návaznost
na parkoviště, návaznost na autobusovou či městskou hromadnou dopravu),
- vyznačení stupně bezbariérovosti,
- číslo tratě, na které se nachází,
- atrakční obvod, který obsluhuje,
- výpravní oprávnění,
- vybavení (informační středisko, čekárny, úschovny, údaje o výdeji
jízdenek,atd.),
- jízdní řád (příjezdy vlaků, odjezdy vlaků),
- další informace.
Technická základna zahrnuje především dopravní prostředky a dále
dopravní zařízení. V případě ČR je žádoucí, aby železniční doprava z důvodu
zvýšení kvality nabídla IDS nová vozidla v rámci programu obnovy a modernizace
vozového parku (stát, region), která budou splňovat požadavky:
a) cestujících,
b) železničních dopravců, především ČD,
c) vyplývající z trendů u vyspělých železničních správ.
K požadavkům cestujících na vozidla patří:
• snadný nástup a výstup,
• nízkopodlažní vozy, využití výsuvných stupaček, vazba na vhodnou konstrukci
nástupiště,
• lehké, především automatické otevírání a zavírání dveří,
• pohodlný a estetický interiér vozidla,
• odpružení vozidlové skříně a snížení kmitů a rázů při jízdě přes výhybky a
při brzdění a rozjezdu vozidla,
• v případě spojování jízdních souprav bezzábranové a izolované přechody mezi
vozy - vyšší bezpečnost při přecházení, snížení hluku a nečistoty,
• zajišťování čistoty a pořádku pravidelným čištěním vozidel,
• nabídka dalších služeb - přeprava kočárků, jízdních kol, rozměrnějších
cestovních zavazadel apod.
K požadavkům železničních dopravců na vozidla patří:
motorové či elektrické jednotky velké přepravní kapacity, které lze v případě
dopravních špiček spojovat,.
lehká, pevná konstrukce s bezpečnostními prvky a moderním zabezpečovacím
zařízením,
nízkopodlažní vozidlo s dokonalým designem a s prostory pro dětské kočárky,
jízdní kola a vozíky pro imobilní občany,
široké dveře s centrálním ovládáním z důvodu častého, rychlého, pohodlného a
bezbariérového nástupu a výstupu cestujících, (i více než dvoje na každé straně
jednoho dílu vozidla podle velikosti výměny cestujících při krátkém pobytu na
zastávkách),
schopnost rychlé akcelerace a brzdění na krátkých vzdálenostech,
odpovídající investiční a provozní náklady,
splnění ekologických parametrů,
možnost automatizovaného čištění,
spolehlivost v provozu a dlouhá životnost.
Oblast technologie zahrnuje převedení přepravní poptávky na dopravní síť, dělbu
přepravní práce mezi jednotlivými druhy dopravy a dopravci zapojenými do IDS,
stanovení prostorových poloh linek a železničních tratí, stanovení časových
poloh jednotlivých spojů, tvorbu jízdních řádů a tvorbu turnusů zaměstnanců a
oběhů vozidel. Součástí technologie je rovněž celkové vyhodnocení pomocí
technologických ukazatelů.
Finanční podsystém Zde vyvstávají důležité otázky, jakým způsobem bude
systém financován, kdo v jaké výši a za jakých podmínek bude poskytovat dotace.
V rámci tohoto podsystému se tedy především definují, uskutečňují a řídí
finanční toky mezi jednotlivými subjekty zúčastněnými v IDS. Tento podsystém musí
mít nezbytně vytvořenu vazbu na informační podsystém.
Obsahová náplň dílčích složek finančního podsystému:
- Kalkulace vlastních nákladů - za účelem zjištění hospodárnosti je třeba
stanovit kalkulaci vlastních nákladů; do této kalkulace zabezpečit vstup
transparentních dat (např. využití elektronických pokladen pro výdej jízdenek,
čipových karet) a ve vazbě na informační podsystém vypracovat softwarový
produkt pro provedení kalkulací.
- Cenová a tarifní politika - zde jde o unifikaci jízdních dokladů, vytvoření
jednotného tarifního systému. Úlohou dále je rozdělení vymezeného území do
jednotlivých zón. Praktikování této politiky úzce souvisí se zavedením
unifikovaného odbavovacího systému pro zákazníky.
- Investiční politika - zde je třeba provést stanovení ekonomické náročnosti na
investice a na vlastní provoz. Souvisí to se zamýšleným rozvojem a rozsahem IDS
(budování multimodálních terminálů, zavádění jednotných informačních systémů a
softwarových produktů atd.).
- Účetnictví - zajištění bezprostředního přenosu dat z provozu, kalkulací do
účetního systému dopravců a organizátora dopravy.
Postavení železniční dopravy v systému IDS Velmi významným dopravním
prvkem IDS regionu je veřejná regionální a příměstská železniční doprava. Její
hlavní přednost vyplývá z jejích kapacitních možností a schopnosti uspokojit
vysokou poptávku po přepravě. Z tohoto důvodu má být hlavní páteřní sítí IDS
právě železnice. Zapojení železniční dopravy do IDS je klíčovým momentem
realizace IDS. Proto železniční doprava a v případě ČR České dráhy mají aktivně
přistupovat k jednáním o budování a dalším rozvoji IDS.
Vývoj koncepčních materiálů EU definujících podmínky provozu jednotlivých
druhů hromadné přepravy osob
V rámci EU byly přijaty postupně jednotlivé následující předpisy a materiály,
které se zabývají provozováním jednotlivých druhů veřejné hromadné přepravy
osob:
- NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70;
- NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě;
- Rozhodnutí Rady EU č.271/1965 o harmonizaci určitých ustanovení, týkajících
se konkurence v dopravě železniční, silniční a vnitrozemské vodní, které definuje
závazek veřejné služby, kompenzaci finančních břemen, která vznikají dopravcům
z přijetí závazku veřejné služby, povinnost poskytnutí náhrady za finanční
břemena uvalená na přepravu osob z důvodů uplatnění sazeb a podmínek
stanovených v zájmu jedné nebo více kategorií osob;
- Nařízení Rady EU č.1191/1969 o akcích členských států, které se týkají
závazků veřejné služby v dopravě železniční, silniční a vnitrozemské vodní,
které upřesňuje definici závazku veřejné služby jako závazku provozu, přepravy
a tarifu, stanovuje zásady pro ukončení respektive zachování závazku veřejné
služby a metodiku pro posuzování přiměřenosti dopravních služeb s ohledem na
veřejné zájmy, definuje okolnosti pro uplatnění přepravních sazeb a podmínek v
zájmu jedné nebo více kategorií osob;
- Nařízení Rady EU č.1893/1991, které doplňuje nařízení Rady EU č.1191/1969
tím, že stanovuje obecná pravidla pro uzavírání závazků veřejné služby,
definuje pojem veřejné služby v městské a příměstské dopravě, způsob
provozování a účtování veřejné služby ze strany dopravců, způsob financování
veřejné služby jednak ze strany veřejných orgánů, jednak ze strany dopravců,
obsah smlouvy na zajišťování veřejné služby;
- Směrnice Rady EU č. 12/2001, kterou se mění a doplňuje směrnice Rady EU č.
440/1991 o rozvoji železnic Společenství, která stanovuje podmínky pro
přizpůsobení železničních dopravců potřebám vnitrozemské dopravy, zejména
účetní oddělení vlastnictví dráhy, provozu na dráze a drážní dopravy;
- Směrnice Rady EU č. 13/2001, kterou se mění a doplňuje směrnice Rady EU č.
18/1995, o poskytování licencí železničním podnikům, která zabezpečuje rovný
přístup k podnikání na železnici a stanovuje zásady a požadavky pro vydávání
licencí;
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 14/2001, o přidělování kapacity
železniční infrastruktury a zpoplatnění použití železniční infrastruktury a o
bezpečnostní certifikaci;
- Bílá kniha Evropské komise "Strategie oživení železnic
společenství" ze dne 30.7.1996, která se zabývá ošetřením problematiky
nákladů souvisejících se železniční dopravou, jejich členěním a hrazením a
podmínkami úhrady služeb železniční dopravy provozované ve veřejném zájmu;
- Bílá kniha Komise Evropských společenství "Evropská dopravní politika
pro rok 2010: čas rozhodnout" ze dne 19.9.2001, která se zabývá
disproporcemi mezi jednotlivými druhy dopravy, navrhuje programy revitalizace
železniční dopravy s důrazem na zvýšení kvality jí poskytovaných služeb
(zajištění bezpečnosti, optimální využití železniční infrastruktury,
modernizace služeb, atd.) a posílení aktivní role železniční dopravy v IDS.
Uvedené materiály EU se zaměřují na problematiku účetních systémů, stanovení
způsobu náhrad za plnění závazku veřejné služby a podmínek pro odpovědné
rozhodnutí o alokaci finančních zdrojů ze státního rozpočtu a veřejných
rozpočtů a o způsobu jejich redistribuce dopravním organizacím.
Základní legislativní předpisy ošetřující problematiku IDS v ČR
K základním legislativním předpisům, které upravují v ČR problematiku dopravní
obslužnosti patří:
1. Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících;
2. Zákon č. 111/1994 Sb, o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů;
3. Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;
4. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů;
5. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů;
6. Vyhláška 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu;
7. Vyhláška 174/2000 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah ve znění vyhlášky 173/1995 Sb. a vyhlášky 242/1996 Sb.;
8. Vyhláška 241/2005 Sb. o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy;
9. Vyhláška 429/2001 Sb. o podrobnostech prokazování finanční způsobilosti k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální, o způsobu prokazování finanční způsobilosti k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo dráze regionální a o doplňkových přepravních službách;
10. Vyhláška 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě;
11. Vyhláška 388/2000 Sb. o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy;
12. Vyhláška 50/1998 Sb. o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové dopravě;
13. Vyhláška 97/2001 Sb., kterou se mění vyhláška 366/1999 Sb. o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem;
14. Zákon č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů.