O projektu
Projekt oboru: ID - Inženýrská informatika v dopravě a spojích
Vedoucí: doc. Ing. Petr Vysoký, CSc.
Ústav: Ústav řídicí techniky a telematiky - 16120 (K620)
Požadované předměty: K tomuto projektu si nemusíte povinně zapsat žádný předmět.
Cílem projektu je nalezení a ověření metod pro posouzení řidičských schopností řidičů s Parkinsonovou chorobou. Pacienti jsou si svého handicapu vědomi a vyrovnávají se s ním opatrnější jízdou. Pro mnoho z nich znamená ztráta řidičského průkazu také ztrátu zaměstnání, a proto jsou neurologové velmi opatrní při konečném rozhodnutí. Ve spolupráci s neurologickou klinikou III. Lékařské fakulty UK byla provedena úvodní měření na simulátoru, která ukázala, že mnozí parkinsonici zapadají do clusteru zdravých jedinců. Dokázali své nedostatky kompenzovat a není žádný důvod pro ztrátu řidičského průkazu.
V rámci projektu by měla být vytvořena metodika pro testování a vyhodnocování trajektorie vozidla na simulátoru. Před jejím nasazením dojde k ověření na dostatečném počtu jak pacientů tak kontrolní skupiny zdravých řidičů. Projekt bude sponzorován farmaceutickou společností GlaxoSmithKline (USA), která je výrobcem léků na Parkinsonovu chorobu.
Parkinsonova choroba
Ilustrace Parkinsonovy choroby z knihy "A Manual of
Diseases of the Nervous System" z roku 1886 od Sira Williama Richarda Gowerse.
Parkinsonova choroba je degenerativní porucha centrálního nervového systému, která narušuje pacientovu schopnost mluvit či motoriku. Patří do skupiny pohybových poruch a je charakterizována strnulostí svalů, třesem, zpomalením pohybu (bradykinesia) či v extrémních případech jeho úplnou ztrátou (akinesia). Tyto symptomy jsou důsledkem snížené stimulace motorické kůry basálními ganglii způsobené nedostatečnou tvorbou dopaminu (jeden z neurotransmiterů). Druhotnými symptomy jsou silná kognitivní dysfunkce a dorozumívací problémy.
Jedná se o chronickou a progresivní nemoc známou již od starověku. Lékařského popisu se však poprvé dočkala až díky londýnskému lékaři Jamesovi Parkinsonovi v roce 1817. Pravděpodobnost vzniku Parkinsonovy choroby stoupá s věkem a doposud neejsou známy příčiny tohoto onemocnění. Ve hře jsou teorie o genetických predispozicích a vlivech vnějšího prostředí. Větší riziko onemocnění Parkinsonovou chorobou mají muži a ženy nad 50 let, ve výjimečných případech ale postihne i mladší pacienty, např. herce Michaela J. Foxe.
Historie projektu
Projekt Metody pro diagnostiku řidičských schopností řidičů postižených Parkinsonovou chorobou se naplno rozběhl v roce 2000 jako odnož projektu Spící řidič - bdící auto. Tento projekt vznikl v roce 2000 v rámci Laboratoře inženýrsko - medicínské diagnostiky zřízené na základě grantu MŠMT VS 97033 v programu podpory výzkumu na vysokých školách vedené doc. Petrem Vysokým v Centru biomedicínckého inženýrství ČVUT. Toto pracoviště se stalo později zárodkem dnešní fakulty biomedicínského inženýrství.
V projektu Spící řidič - bdící auto byly nejprve vytvořeny hardwarové a softwarové prostředky pro měření pohybu volantu, očních pohybů, EKG řidičů a snímání všech tří složek zrychlení. Po získání prvních naměřených dat při jízdách ve skutečném provozu s automobilem zapůjčeným Škoda Auto v Mladé Boleslavi byly práce soustředěny na hledání příznaků narůstající únavy a predikci mikrospánku.
Na projektu se po ukončení grantu podíleli v rámci projektové výuky studenti, diplomanti a doktorandi dopravní fakulty: Ing. Vyžďura, Ing. Lomica, Ing. Šindelář, Ing. Šťastný a Ing. Mlčoch svými diplomovými pracemi a RNDr. Pavelka, PhD. spolu s Ing. Sýkorou PhD. svými disertačními pracemi.
V roce 2004 projevila zájem o spolupráci MUDr. Jindra Svátová, CSc. z neurologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Ukázalo se, že metody původně vyvinuté pro testování usínajících řidičů, lze téměř bezprostředně použít pro testování řidičských schopností řidičů postižených Parkinsonovou nemocí. U parkinsoniků dochází k ovlivnění pohybového aparátu a pacienti jsou velmi silně závislí na použití automobilu, neboť je pro ně pohyb pěšky. Pro lékaře je ale velmi obtížné rozhodnout se pouze na základě neurologického vyšetření v jaké fázi nemoci začíná pacient ohrožovat ostatní účastníky silničního provozu a kdy je třeba doporučit, aby dále již sám neřídil.
V čase zapojení MUDr. Svátové do projektu byl již v Laboratoři spolehlivosti systémů FD postaven automobilní simulátor, což umožnilo testování pacientů. Metody vyvinuté pro analýzu změn chování usínajících řidičů byly aplikovatelné pro vyšetření stupně poškození pohybového aparátu, specielně servomechanismu oko - ruka, který je nutný k řízení vozidla. V letech 2004 a 2005 bylo testováno celkem 16 řidičů a byla navržena a vyzkoušena metodika pro posouzení jejich řidičských schopností.
Na základě výsledků dosažených s tímto souborem se společnost GlaxoSmithKline, která vyrábí preparáty zpomalující progresi Parkinsonovy nemoci, rozhodla tento výzkum v následujících dvou letech sponzorovat.
Díky této podpoře se podařilo do konce roku 2009 proměřit celkem 74 řidičů pacientů a 25 zdravých řidičů, kteří tvoří referenční soubor. Je to zatím jeden z nejrozsáhlejších souborů dat týkajících se změn řidičských schopností vyvolaných Parkinsonovou chorobou.
V současné době se v rámci dalších prací porovnávají výsledky měření na FD s neurologickými nálezy, hledají se korelace a vyvíjí se metodika umožňující co nejjednodušší testování.
